Výlet do blízkého okolí - Vrchol Děvín

Děvín je s nadmořskou výškou 550 metrů nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů, Mikulovské vrchoviny i celých Jihomoravských Karpat. Je to podlouhlý hřeben se dvěma vrcholy. Na vyšším se nachází 49 metrů vysoký televizní vysílač na nižším zřícenina hradu Děvičky (Dívčí hrady). Z vrcholu je za jasného počasí vidět až ke 40 km vzdálenému Brnu a také na Velkou Javořinu (970 m n. m.).
Děvín je součástí národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska.

Lednicko-valtický areál

Idylická krajinka, příjemní lidé, dobré víno, skvělé jídlo, sluníčko, teplo, rovina… To vše charakterizuje lidi a krajinu kolem Valtic. Ta je ideálním místem jak pro pěší turistiku, tak i pro cykloturistiku.
Lednice je pro rodinný výlet ideální. Lednický zámek je skoro jako z pohádky, v přilehlém parku získají děti volnost a mohou zde hrát nejrůznější hry. Cestičky v parku jsem vhodné pro kočátky (i golfové hole). Rozlehlost parku skýtá i možnost klidného a nerušeného kojení.

Nedaleko zámku Lednice, na levém břehu řeky Dyje, vznikla po roce 1801 podivuhodná stavba, nazývaná Janův Hrad. Projekt zhotovil architekt Josef Hardmuth. Exteriér tohoto originálního loveckého zámečku napodobuje ve smyslu tehdejšího romantického cítění středověkou zříceninu. Půdorys stavby tvoří čtyři nárožní věžovité útvary, které vymezují čtvercový prostor. Interiéry průčelního traktu, zdobené ornamentálními nástěnnými malbami, ostře kontrastují s vnější podobou objektu.

Dokonalým rámcem zámku je francouzská zahrada a rozsáhlý krajinářský park, jeden z největších v České republice. Lze v něm nalézt pozoruhodné dekorativní stavby, například Apollónův chrám, dostavěný roku 1819, empírový Chrám tří grácií (1825) a na bývalé moravsko-rakouské hranici Hraniční zámek (1827).

Město Mikulov

Město je položeno ve členitém terénu na jižním okraji Pavlovských vrchů. Jeho dominantou je zámek na skále západně od náměstí. Na východě je přírodní rezervace Svatý kopeček a na severu vrch Turold. Mezi ním a zámkem ještě ční menší vápencový pahorek se zříceninou Kozí hrádek, poskytující kruhový rozhled na celé město. Západní strana se otevírá do roviny, na jihu se nedaleko od města nachází nevysoký Šibeniční vrch a pod ním rybník Šibeník. Další vodní plochou v zázemí Mikulova je zatopený lom Janičův vrch při silnici na Velké Pavlovice.

Vznik Mikulova se zpravidla klade na počátek 12. století, kdy zde byla založena trhová osada, jež se v roce 1279 dočkala povýšení na městečko a v roce 1410 na město. Na místě románského a později gotického hradu vznikl v 17. století zámek. Mikulov byl od konce 13. do konce 16. století v držení Lichtenštejnů, poté patřil až do 19. století Ditrichštejnům, kteří vlastnili zámek a velkostatek až do roku 1945, kdy také zámek vyhořel.

Ve zdejším zámku byly po bitvě u Slavkova dojednány (2. prosince 1805) předběžné podmínky míru mezi Francií a Rakouskem. A 61 let poté, po porážce rakouských vojsk v bitvě u Sadové, tu 26. července 1866 podepsali příměří mezi Rakouskem a Pruskem, tzv. Mikulovské příměří.

Od poloviny 19. století Mikulov vlivem polohy mimo hlavní železnice stagnoval a začal ztrácet vliv ve prospěch blízké a výhodněji položené Břeclavi. Po druhé světové válce bylo velkou většinou německé město vysídleno a počet obyvatel dosáhl předválečné úrovně během 70. let 20. století.

Do roku 1960 byl Mikulov okresním městem, pak se v důsledku nového členění státu stal mikulovský okres součástí okresu Břeclav. V letech 1980–1990 byly součástí města dnes samostatné obce Bavory a Klentnice. Po zrušení okresních úřadů získal 1. ledna 2003 Mikulov status obce s rozšířenou působností, jejíž městský úřad převzal některé úkoly zrušeného okresního úřadu pro obce v okolí.

Pálavské vrchy

Pálavské vrchy od nepaměti lákaly turisty a milovníky přírody. Patří mezi nejkrásnější přírodní území v České republice. Pálava je zařazena mezi Chráněné krajinné oblasti a je vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO. Je tvořena z bílých vápencových skal. Z jejího vrcholu je nádherná vyhlídka a můžete obdivovat krásy celé krajiny: Novomlýnské nádrže, obec Pavlov, Milovice, Klentnice... Určitě stojí za to udělat si čas a projít si z Pálavy co nejvíce. Ty výhledy za to stojí.